Hlavní menuVyhledáváníPřihlášení

Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí - část 2.

Praha - Staroměstské náměstí Vstupujeme na Staroměstské náměstí, snad nejpamátnější místo Prahy. Jako většina Starého Města vznikalo živelně, a proto má nepravidelný tvar. Již od 13. století se zde konaly denní, týdenní i výroční trhy. Od radnice směrem ke kostelu sv. Mikuláše měli své obchody kramáři a prodavačky drůbeže, před nimi, více do náměstí, stály soukenické kotce, proti Melantrichově ulici prodávali své zboží pekaři, před radnicí kuchaři i řezníci a přímo k radničnímu domu přiléhaly stánky zlatníků a kožešníků.

Rozsáhlá plocha náměstí sloužila také ke kratochvílím. Například se zde dne 24. 2. 1321 konal rytířský turnaj, kterého se zúčastnil i král Jan Lucemburský. Rytířskému králi se však nedařilo, neboť spadl z koně a byl téměř udupán k smrti. Oblíbenou zábavou panstva provozovanou na náměstí byla i hra „honění ke kroužku“, při níž se jezdec v plném trysku pokoušel navléknout na kopí malý kroužek zavěšený na sloupu.

Na náměstí se také vykonávalo právo útrpné. Například v roce 1437 zde byl na obrovské šibenici pověšen husitský hejtman Jan Roháč z Dubé spolu se svými šedesáti druhy. Šibenice byla tehdy postavena ze dřeva určeného ke stavbě krovu chrámu Panny Marie před Týnem. (Naopak dříví určené na zbudování hodovní a taneční síně pro svatbu krále Ladislava Pohrobka bylo po jeho předčasné smrti použito k dostavbě chrámového krovu.) Nejznámější exekuce se tu konala dne 21. 6. 1621, kdy bylo popraveno 27 českých pánů, účastníků stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi II.

Na náměstí stával pranýř a od roku 1551 i železná klec, do které byli zavíráni nemravní provinilci, někdy i nazí a pomazaní medem, aby je štípal hmyz. Ne vždy však měly tyto exekuce ten pravý výchovný dopad: když byla v roce 1794 přivázána k pranýři jako „svodnice mládeže“ majitelka luxusního nevěstince madame Flecková, vzdala jí kolem projíždějící setnina rejtarů čest.

Praha - Staré Město - pomník mistra Jana Husa Od roku 1650 stál uprostřed náměstí mariánský sloup, postavený na paměť ukončení třicetileté války. Tato jedinečná památka raného baroka (byl to druhý nejstarší sloup v Evropě) však byla v roce 1918 zničena davem, neboť byla považována za symbol habsburské poroby. Sloup sloužil i jako jednoduché sluneční hodiny, takzvaný gnómon. Stál totiž přesně na „pražském poledníku“ (14°30´ východní délky), vyznačeném dodnes v dlažbě kovovým pásem přibližně ve směru od Železné ulice k Dlouhé. V poledne byl na čáru ze stojícího sloupu vržen stín. Podobu sloupu má oltář v chrámu Panny Marie Královny Míru v pražské čtvrti Lhotka. Další, v roce 1862 odstraněnou, památkou byla mramorová Krocínova kašna, vynikající kamenické a sochařské dílo z doby renesance. Dnes stojí na náměstí secesní pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna, odhalený v tichosti ve válkou strádající Praze 6. července 1915.

Přehlídku domů obklopujících náměstí začneme od dnešní Pařížské třídy, proražené na počátku 20. století do tehdy ještě středověce uzavřeného náměstí. Schierův dům (čp. 934/5) je novostavbou postavenou v novobarokním slohu. Určitou dobu zde v mládí bydlel spisovatel Franz Kafka. Původní dům, sahající až za dnešní ulici Pařížskou, patřil v 17. století holandskému koželuhovi Serváci Engelovi z Engelflussu, jenž v Praze jako první vyráběl podrážky z tvrdé kůže. Díky této novotě natolik zbohatl, že si mohl koupit šlechtický titul a panství se zámkem v Mníšku pod Brdy. Sousední dům bývalé Pražské městské pojišťovny (čp.932/6) se opticky skládá ze dvou domů. První z nich, ten s růžovou fasádou, je replikou zbořeného barokního domu, který zde stával, druhý, rozlehlejší, má fasádu novobarokně-secesní. U ústí do ulice Dlouhé stojí konventní budova řádu paulánů (čp. 930/7), usazených v roce 1620 u kostela sv. Salvátora v nedaleké Dušní ulici. Barokní průčelí konventu vrcholí štítem se sochou Spasitele, zakladatele řádu sv. Františka z Pauly a dalších světců.

Praha - Staré Město - palác Kinských K Staroměstskému náměstí patří i novobarokní dům Zlatý kříž (čp.608 /10), tvořící nároží na druhé straně Dlouhé ulice. Náš zrak však již upoutává vedlejší palác Goltz-Kinských (čp. 606/11, 12), snad nejkrásnější rokoková stavba Prahy, postavená v letech 1755 – 1765 Anselmem Luragem podle plánů K. I. Dientzenhofera pro hraběte Goltze. O dvacet let později palác získala hrabata Kinských. Zde se též narodila Berta Suttnerová rozená Kinská, sekretářka Alfréda Nobela a zakladatelka mírového hnutí, autorka prvního pacifistického románu Odzbrojte! (Waffen nieder!). Roku 1905 byla jako první žena poctěna Nobelovou cenou míru. V paláci bylo koncem 19. století zřízeno německé gymnázium, které v letech 1893 – 1901 navštěvoval Franz Kafka. Jeho otec měl v přízemí severní části budovy obchod. V paláci je v současnosti umístěna Grafická sbírka Národní galerie. Nachází se zde také proslulá knihovna historika Josefa Pekaře.

O vzniku paláce se vypráví poučná pověst. Městští radní prý odmítli povolit rozšíření staveniště do náměstí. Stavebník však nechal podplatit tři konšely a s jejich svolením začal stavět za vysokou ohradou, takže si změny plánu zpočátku nikdo nepovšiml. Když byly zdi vyhnány do výše patra, bylo na změnu již pozdě. Městská rada své úplatné členy bez odkladu pověsila na šibenice postavené proti paláci, avšak průčelí budovy porušuje uliční frontu směrem do náměstí dodnes. Ve skutečnosti je však předsunutá uliční fronta doložena již pro románský dům, jehož pozůstatky jsou zachovány v suterénu.

Na místě paláce stával dům zvaný U stolice královské, neboť v němž dne 26. srpna 1436 přijal císař Zikmund Lucemburský přísahu věrnosti od staroměstských měšťanů.

Praha - Staré Město - Staroměstské náměstí Vedlejší dům U kamenného zvonu (čp. 605/13) představuje monumentální středověký věžový palác s výjimečně zachovaným gotickým průčelím, jež bylo objeveno pod barokní fasádou strženou při rekonstrukci. Starší gotický objekt byl přestavěn v první čtvrtině 14. století pravděpodobně pro Jana Lucemburského a jeho ženu Elišku Přemyslovnu. Je možné, že zde zpočátku přebýval i pozdější císař Karel IV. Mimořádný význam domu dokládá i existence dvou palácových kaplí. V interiéru jsou místy zachované fresky z počátku 14. století. Dům dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Následuje budova Týnské školy (čp. 604/14) s barokním obrazem Panny Marie na průčelí a dům U bílého jednorožce (čp. 603/15), ve kterém se narodila operní pěvkyně a přítelkyně Wolfganga Amadea Mozarta Josefína Dušková.

Severní frontu domů za Celetnou ulicí zahajuje novogotický Štorchův dům (čp. 552/16), jehož průčelí je ozdobeno figurálními malbami podle kartonů Mikoláše Alše. Následuje dům U kamenného beránka (čp. 551/17) s plastickým domovním znamením jednorožce z doby kolem roku 1530. Následující dům U kamenného stolu (čp. 550/18) má zachované gotické sklepy. Od roku 1907 zde byl otevřen literární salon sester B. a I. Fantových, který navštěvoval mimo jiné i Franz Kafka. V letech 1910 – 1911 zde pro společnost německých spisovatelů a umělců několikrát přednášel Albert Einstein (jeho pamětní deska je mylně umístěna na fasádě vedlejšího domu). Stavebně pozoruhodný je dům U zlatého jednorožce (čp. 548/20). Má románské jádro z 12. století, nad nímž byl ve 13. století vystavěn věžovitý raně gotický palác. V roce 1496 byl dům pozdně goticky rozšířen, z té doby je zachován průjezd, zaklenutý žebrovou síťovou klenbou od Matěje Rejska. Vede do typicky gotického, úzkého a hluboko se táhnoucího dvora. V roce 1838 – 1839 v domě žil spisovatel Karel Havlíček Borovský a v roce 1848 si zde otevřel skladatel Bedřich Smetana hudební školu. Roku 1781 zde byla otevřena první veřejná čítárna časopisů v Praze.

Dům U modré hvězdy (čp. 479/25) je původem románský, dnes s raně barokním průčelím. V domě je proslulá vinárna U Bindrů s tradicí sahající až do 16. století. S oblibou ji navštěvoval spisovatel a sběratel Jiří Karásek ze Lvovic. Náměstí uzavírá rozlehlý dům U zlatého (černého) anděla (čp. 460/29), ve kterém přespal po prohrané bitvě na Bílé hoře před svým útěkem z Prahy král Fridrich Falcký. Kdysi jím vedla ulička ke kostelu sv. Michala, ukrývajícího se z druhé strany domu (viz pátá procházka).

Text z knihy Vladislava Dudáka Pražský poutník (nakladatelství Baset) je publikován s laskavým svolením autora. Jeho další šíření není povoleno.

Kategorie fotografií