Hlavní menuVyhledáváníPřihlášení

Lodí po Vltavě

Praha Již roku 920 označil podle kronikářů kníže Václav Vltavu za „svobodnou silnici na vodě“, a umožnil tak rozvoj plavby. Zpočátku se po řece plavily hlavně vory vázané z různých druhů dřeva – z méně kvalitního na otop, z jedlového na výrobu šindelů, z dubového pro vodní stavby mlynářů. Roku 1470 se kvůli lapkům doporučuje cestovat po vodě, neboť je to mnohem bezpečnější. Ve třicetileté válce však mnoho jezů zchátralo a řeka byla zanesena. O nové zavedení plavby se zasloužil strahovský opat Kryšpín Fuk, který v letech 1640 – 1652 vyčistil říční koryto až do Českých Budějovic, „aby se lodě a vory netříštily a aby nepřibývalo křížků na březích“. V 18. století bylo používáno lodí dřevěných: většina z nich se v Praze po příjezdu rozebrala na palivo, protože se nevyplatilo dát je táhnout zpět proti proudu.

Praha - Smíchov - Malostranská vodárenská věž První kolesový parník spatřila Praha 1. května 1841. Jmenoval se Bohemia, záhy však dojel do Děčína a do Prahy již nepřijížděl. Po nezdařeném pokusu v roce 1857 byla pravidelná parníková doprava v Praze (na lince Praha – Štěchovice) zavedena až 26. 8. 1865. Zásluhu na tom měl pražský primátor František Dittrich a finančník Vojtěch Lanna. I my se nyní vydejme na cestu.

Nalodíme se v přístavišti u Palackého mostu na vyhlídkovou loď. Pluje-li po proudu, dostaneme se záhy pod Jiráskův most a na levoboku spatříme Malostranskou vodárenskou věž z roku 1561. Poblíž věže se rozkládá úzký Dětský ostrov. Na jeho špici stojí alegorická socha Vltavy, u které se každoročně koná tryzna za utonulé a otvírá se symbolicky řeka.

Praha - Nové Město - Šítkovská vodárenská věž Napravo míjíme mírně nakloněnou Šítkovskou vodárenskou věž (původem z roku 1489, avšak několikrát přestavovanou), za níž se rozkládá Slovanský ostrov. Vznikl z nánosů v 18. století, a protože na něm byla barvírna, nazýval se dlouho Barvířský, poté Žofín podle Žofie, matky císaře Františka Josefa I. Později zde byla zřízena lázeň a oblíbená restaurace s tanečním sálem. Roku 1841 se zde konal druhý český ples a o dva roky později další, na němž byla uvedena do pražské společnosti Božena Němcová. V roce 1848, v předvečer svatodušních bouří, zde byl zahájen Slovanský sjezd.

Ostrov skýtá i jiné zajímavosti. Dne 28. května 1841 se zde předváděl první parní vlak v Praze. Zmenšený model řítící se rychlostí 11 kilometrů v hodině dostal název Český lev. K roku 1866 se zase váže příhoda ze zcela jiného soudku: v létě při pruské okupaci Prahy sem bylo odveleno na dva tisíce lehkých ženštin z venkova. Bohulibější bylo jistě pořádání prvního registrovaného plaveckého závodu u nás, a to na trase ze Slovanského ostrova na ostrov Střelecký roku 1895.

Praha - most Legií, Vyšehrad Střelecký ostrov, přes který vede most Legií, právě míjíme. Od roku 1472 až do roku 1948 patřil pražským střelcům, pozdějším ostrostřelcům. Stával zde oblíbený hostinec, u kterého se střílelo do terče „na ptáka“. Roku 1791 navštívil ostrov německý básník Friedrich Schiller.

Za ostrovem spatříme na levé straně malostranské a na pravé staroměstské pobřeží. Objeví se i panoráma Hradu a po proplutí pod Karlovým mostem zelená stráň Letné nalevo a o něco dále vysoká Novoměstská vodárenská věž napravo. Doplujeme až ke zdymadlu u ostrova Štvanice, pojmenovaném tak proto, že se zde konaly v 18. století štvanice na divokou i krotkou zvěř. Toto nechutné divadlo bylo zakázáno císařem Františkem I. až roku 1802.

Je ještě mnoho k vidění, ale loď právě obrací...

Text z knihy Vladislava Dudáka Pražský poutník (nakladatelství Baset) je publikován s laskavým svolením autora. Jeho další šíření není povoleno.

Kategorie fotografií